Zelená brána

Zelená brána (dříve též Pražská) spolu s předbraním se nachází na spojnici Pernštýnova náměstí a nám. Republiky v centru Pardubic. Jedná se o jediný zbytek z původního pernštejnského městského opevnění, které se dochovalo při západní straně Pernštýnova náměstí.

Věž poskytuje nádherný výhled na celou městskou památkovou rezervaci, zámek a široké okolí včetně hradu Kunětická hora. Podle místních je v několika výjimečných dnech v roce, kdy je výborná viditelnost možno spatřit i vrchol Sněžky.

V prostorách předbraní je stálá výstavka spojená s historií Zelené brány a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Jsou zde k zhlédnutí staré mapy a plány města, historické fotografie a sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje.L.P., 15.5. 2006

Pardubice - zámek

 Původně tu stával gotický hrad. To se psal konec 13. století - pak se tu objevil moravský velmož Vilém z Perštejna a přestavěl jej na panské sídlo obehnané mohutnými hliněnými valy (ty sahaly původně výškově až po střechu - než se přistavělo patro). K tomu bylo ještě ze všech stran postaveno opevnění - vysoká hradba. V případě napadení se dalo dokonce zámecké opevnění zabezpečit zalitím vodou. Hrad se tak stal rovinným vodním zámkem (v současnosti jedním z nejzachovalejších u nás) - renesančním sídlem rodu Pernštejnů. Roku 1560 však ve finanční tísni Jan z Perštejna zámek a celé Pardubické panství prodal.
     Za třicetileté války zámek hodně trpěl - ale nikdy nebyl dobyt, a tak Švédské vojsko odtáhlo směrem na Kunětickou horu, kterou pak zdolalo. Na konci 18. století se stal zámek ubytovnou penzionovaných důstojníků a většina pokojů byla upravena - především byly sníženy stropy a vytvořeny menší místnosti. To z jedné strany zámku uškodilo, ale na druhé straně to například ochránilo původní stropy - které se tak mohou po restaurování znovu objevit v plné kráse. V některých místnostech byly obnoveny fragmenty původníchnástěnných maleb a dokonce ve Vojtěchově sálu můžete vidět nejstarší známou renesanční nástěnnou malbu (1532).
     Na Pardubickém zámku - celoročně otevřeném, můžete strávil klidně i celý den. Jsou tu totiž jak stálé, tak i různé výstavy. Například v renesančním sále je stálá výstava českého skla a skleněné plastiky, můžete shlédnout i výstavu pohlednic - těch je vystaven pouze malý vzorek, jinak je sbírka jednou z největších v naší republice. Další expozice je sbírka zbraní či peníze v Čechách 1520 - 1620 a za zmínku určitě ještě stojí výstava zvěře se kterou se můžete setkat na Pardubicku. Ta je nazvána "Příroda východního Polabí". V neposlední řadě se můžete setkat před vchodem do zámku s volně se pohybujícími krotkými pávy (někteří jsou bílí), krocany a perličkami. Není ale dobrým nápadem je krmit, protože netrpí nedostatkem potravy, spíše jim tím uškodíte. Pokud spojíte návštěvu zámku i s procházkou po nedalekém krásném Pardubickém náměstí - budete výletem do těchto končin naší vlasti nadšeni. 

Pardubice leží uprostřed Pardubické kotliny u soutoku řeky Labe a Chrudimky. Dominantu kraje tvoří Kunětická hora (295 m n.m.), odkud je rozhled po celé rovině, na Železné hory, Českomoravskou vysočinu, na Orlické hory i Krkonoše, někdy až na Kozákov a Ralsko.

O městě

Pardubicko je krajem prosluněných luk, řek, starých kanálů a rybníků, jejichž břehy jsou plny kvítí a ptačího zpěvu. Může se pochlubit několika chráněnými krajinnými oblastmi a přírodní rezervací pralesem Bukačkou, krásným parkem platanů a staletých dubů v Cholticích i typickou polabskou krajinou kolem Lázní Bohdaneč, městečkem se staletou tradicí slatinných a minerálních koupelí, kam lze zavítat městskou hromadnou dopravou z Pardubic.

Reliéf krajiny

Reliéf krajiny Pardubické kotliny formovaly především řeky, zvláště Labe, které splavovalo krkonošskou půdu a ukládalo ji v pardubické rovině, především ve velikém oblouku u Pardubic, kde řeka mění svůj tok od severu k jihu směrem na západ. V Pardubicích se Labe stéká s vodnatou řekou Chrudimkou a nedaleko od tohoto soutoku směrem proti proudu Labe s řekou Loučnou.

Historické jádro

Malebné historické jádro Pardubic, je dochovaným dokladem rozsáhlé přestavby realizované na konci 15. a počátku 16. století pány z Pernštejna. Tento šlechtický rod, jeden z tehdy nejbohatších a nejvlivnějších v zemi, si Pardubice zvolil za svou rezidenci v Čechách. Z pozdně gotické výstavby se na několika domech dochovaly zbytky malovaných štítů s figurálními výjevy, které pocházejí z let 1507 až 1515. V letech 1538 až 1542 bylo město přestavěno v duchu rané renesance, domy dostaly novou malířskou výzdobu a štíty s renesančními obloučky, zachovanými dodnes. Z té doby pochází také jedna z pardubických dominant, devětapadesát metrů vysoká Zelená brána, z jejíhož ochozu se skýtá panoramatický pohled na město a široké okolí. Hodnotnými památkami jsou také kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování P. Marie a další kostely na předměstích.

Historickým městem se přes tzv. Přihrádek prochází na pardubický zámek, který je unikátně dochovaným přechodem mezi hradem a zámkem. Mohutné hliněné valy, jimiž je obehnán, se nabízejí k příjemným procházkám nebo poklidnému posezení pod korunami letitých stromů. V paláci se dochovaly cenné fragmenty pozdně gotické a raně renesanční architektury včetně raně renesančních nástěnných maleb, které zdobí zvláště rytířské sály. Na zámku jsou expozice a výstavní prostory Východočeského muzea a Východočeské galerie. Rytířské sály zámku jsou využívány k různým kulturním pořadům a společenským programům.